Kongres matematické fyziky v Lisabonu

Mezinárodní společnost pro matematickou fyziku, která si klade za cíl podporovat postavení tohoto oboru stojícího na pomezí matematiky a fyziky a vytvořit silnou komunitu vědců tohoto zaměření, pořádá každé tři roky konferenci ICMP (International Congress on Mathematical Physics). Tentokrát hostila toto setkání University of Lisbon a já jsem se ho zúčastnila spolu s Editou Pelantovou.

Příjemným překvapením na začátku byl uvítací projev samotného prezidenta Portugalska. Nejen že byl duchaplný a vtipný, ale navíc byl pronesen výbornou angličtinou, jejíž znalost je u Portugalců poměrně vzácná. (O tom jsme se přesvědčily mnohokrát.) Jak je na podobných konferencích zvykem, i tato sestávala z přednášek a z posterových sekcí. Příspěvky pokrývaly nejen široké pole otázek matematicko-fyzikálních, ale zabrousily i do problematiky filozofie a lidských práv. Bohužel nemohu nezmínit, že v organizaci konference byly – mírně řečeno – značné rezervy, zvláště co se týče posterové sekce, v níž jsme měly i my své příspěvky.

Kromě návštěv přednášek jsme si samozřejmě našly i nějaký ten čas na prohlídku Lisabonu. Nevynechaly jsme hlavní památky zmiňované ve všech průvodcích. Mně osobně se nejvíc líbil hrad svatého Jiří, k němuž se šplhá úzkými klikatými uličkami čtvrti Alfama. Ani  nechcete věřit svým očím, když v těchto uličkách narazíte na starobylou tramvaj. Při jízdě tou tramvají často pochybujete, že to které úzké zákoutí skutečně projede nebo že jí nedojde dech při výjezdu do strmých kopců. Jste ohromeni obrovskou ruční pákou, jíž se tramvaj ovládá, a netroufáte si odhadnout, kolik desítek let už ten vůz brázdí lisabonské uličky. Ale tyto "prababičky" se na kolejích střídají i s moderními "vnučkami", které zase potěší výkonnou klimatizací.

Ta přišla v letošním parném létě opravdu vhod. A teploty mezi 35 a 40°C jsou i pro Portugalce neobvykle vysoké – ti jsou totiž zvyklí na příjemně chladivý vzduch od oceánu. Namísto toho museli letos hasit rozsáhlé požáry, tak jako i jejich španělští sousedé a další evropské země. Portugalsko bylo letošními požáry zasaženo opravdu těžce a označilo je za národní přírodní katastrofu.

Kdo mohl, mířil k vodě. Ta není přímo v Lisabonu ke koupání – Lisabon leží na pravém břehu řeky Tejo a ve městě jsou sice přístavy, ale nikoliv pláže. Stačí však poodjet kousek vlakem na západ a už máme po ruce jedno přímořské letovisko vedle druhého. Nebo spíš "příoceánské" – rozdíl mezi koupáním zde (na západním pobřeží) a třeba u Středozemního moře je patrný. Pobřeží je často lemováno vysokými a ostrými útesy, na nichž se rybaří s neuvěřitelně dlouhými pruty. Z pláže do vody se někdy dá zajít jen pár kroků, dál to vlny nedovolí, i když oceán je na pohled celkem klidný. Radši nemyslet, co asi dokáže, když přijde bouře. Není pochyb, že portugalští mořeplavci si zaslouží všechny ty monumenty, které najdeme po celé zemi na jejich počest.

A jestli ještě nemáte slané vody a rybiny dost, zajděte do kterékoliv místní restaurace, kde není snadné z dlouhého rybího seznamu vybrat. Ale je to jedno, každá portugalská ryba vám stejně zachutná... Pak je také nutné navštívit typickou portugalskou cukrárnu s nepřeberným sortimentem sladkého pečiva a zákusků. Na památku můžeme vybrat některý z kachličkových suvenýrů (bez kachlí se místní architektura rozhodně neobejde) a musíme vzít aspoň jednu lahvinku portského vína. A pak zpátky domů...

Příště (tj. v roce 2006) bude konference ICMP buď zatraceně daleko, nebo naopak hned za humny: o pořadatelství se totiž ucházejí Rio de Janeiro a Praha. Držme tedy Praze palce; a kdyby to náhodou nevyšlo teď, rok 2009 není zas tak daleko...

Milena Svobodová, 1. ročník PGS 

Příspěvek z roku 2003.

Galerie

Související studijní obory na Jaderce

Matematická fyzika Bc. Ing. Matematika

Matematika s fyzikálním nadhledem a fyzika s matematickou přesností.

Zaujal vás tento článek? Podělte se o něj s ostatními!