Odborná stáž v Forschungszentrum Jülich, Německo

Začátkem července jsem strávil 2 týdny ve FZJ (Forschungszentrum Jülich) v rámci spolupráce na evropském projektu ASGARD. Seběhlo se to poměrně rychle, protože místní kolegy jsem poznal jen necelý měsíc před začátkem stáže.

Jak se stane, že takto rychle jedete na dvoutýdenní stáž? Šlo čistě o shodu okolností. Například to, že 1. setkání  řešitelů ASGARDu 11.-14.června probíhalo zrovna v Jáchymově a já se jej tak mohl zúčastnit. Zde jsem se seznámil s kolegy, kteří pracují na stejné problematice jako já. Hned na místě jsme domluvili, že se někdy přijedu podívat. A bylo to brzy. Protože prakticky hned po návratu jsem zjistil, že kolegyni z Katedry jaderné chemie končí grant na podporu vzdělávání v jaderných oborech (Fermi 2010) a stejně jako u všech dalších grantů bylo vhodné jej využít, takže nabízela prostředky na stáž.

Ráno po poklidné snídani jsem sedl v Praze do letadla a vystoupil z něj na letišti Köln-Bonn v Německu. Moje německá slovní zásoba obsahovala asi 20 slov a během letu jsem se naučil dalších 20. Takže jsem byl patřičně vybaven na komunikaci typu: „Dobrý den. Jídlo. Kde? Kolik to stojí? Děkuji. Na shledanou.“. Nutno doznat, že má angličtina by mohla být také na lepší úrovni, zvláště po tolika letech studia. Naštěstí mě na letišti vyzvedla místní doktorandka Elena, která pracuje právě na rozpouštění paliva s inertní izotopicky upravenou molybdenovou matricí. (Totiž já se mám věnovat čištění takto vzniklých molybdenových roztoků.). Elena mi pomohla koupit si jízdenku na vlak do Jülichu v jen německy mluvícím automatu. Ostatně ne jen automaty tu umí jen německy... to, že jsou na tom Němci asi nejlépe v celé Evropě se svojí jazykovou vybaveností je sice asi pravda, ale to nemění nic na tom, že je dobré ovládat alespoň základní německé fráze. Po cestě vlakem do Jülichu jsem pomalu začal rozmlouvat s Elenou, která uměla anglicky perfektně - jak jsem později zjistil žila rok v USA. Cesta trvala asi hodinu a půl, takže na oběd jsme šli tak akorát v poledne. Zkrátka Jülich je od Prahy prakticky „co by kamenem dohodil a zbytek doběhl“ :-).

Během prvního dne mě Elena představila snad všem z IEK-6, což je oddělení zabývající se jadernou energetikou (součást IEK (Institut für Energie- und Klimaforschung)) a to mi víceméně stačilo, abych alespoň pro tento den zatoužil po odpočinku. Naštěstí mi po představení kolegů představila i jejich nový kávovar, takže jsem po krátkém kafi s vedoucím oddělení Dr. Modolem zvládl ještě krátkou exkurzi po zdejších laboratořích.

Druhý den po úvodních problémech s vysokoteplotní pecí jsme začali experimentovat. Nejprve bylo nutné připravit několik peletek z molybdenového prášku (molybdenový prach se slisuje na vysokotlakém hydraulickém lisu a poté se za vysoké teploty zesintruje). Zahřívání peletek trvalo více než 16 hodin a následně musí pec pomalu vychladnout, díky zmíněným problémům s topnými tělesy se tento den nic dalšího nestihlo.

Další den dopoledne jsme provedli rozpouštěcí experiment s molybdenovým práškem. Totiž odvážené množství molybdenového prášku se nasypalo do různě koncentrované kyseliny dusičné a sledovalo se „co to dělá“. A teď je otázka pro Vás středoškoláky. Co dělá kovový prášek ve velmi silně koncentrované kyselině dusičné?
a) nic
b) v klidu se rozpustí
c) začne bouřlivá reakce

Samozřejmě c) je správně :-)... pro nás však nebyl důležitý tento výsledek, který zná každý už od základky (vzpomeňte si na analogii například v reakci Fe + 2HCl = FeCl2 + H2), ale jednak průběh, a hlavně přesné složení forem molybdenu po ustanovení rovnováhy, protože se podstatná část molybdenu v závislosti na koncentraci kyseliny nerozpustila a změnila barvu.

V dalších dnech jsme především pokračovali práci s připravenými peletkami. Totiž rozpouštění peletek to už je mnohem náročnější práce než rozpouštění prášku. To zabralo při některých koncentracích kyseliny dusičné i více než 2 dny. Načež se vyskytl další očekávaný problém, totiž že v roztoku vzniklo velké množství sraženiny. Co bylo pro mne ale ještě důležitější než samotné rozpouštění byla především poměrně živá diskuze a návrhy řešení o tom jak (až se peletky podaří kompletně rozpustit) vzniklý molybdenový roztok budeme čistit... jestli bude lepší extrakce nebo srážení. Abychom se na něčem mohli domluvit, tak jsme museli zhodnotit klady a zápory jednotlivých variant (rozuměj podmínek a reagencií, které je možné použít). Teorií se zaobírat nebudu – půjčte si nějaká skripta :-). Této diskuze se nakonec přes videokonferenční hovor zúčastnil i můj školitel prof. John z Prahy. Na závěr jsem byl srdečně pozván, abych kdykoli budu chtít nebo potřebovat (některé přístroje na naší katedře nemáme či je nemáme v kontrolovaném pásmu), opět přijel a strávil zde třeba i několik měsíců.

Celá stáž byla velmi příjemným zpestřením denního studia v Praze; určitě mě obohatila jak z hlediska odborného tak i z hlediska kontaktů, které jsem zde navázal. Elena z FZJ pro mně mimo všeho uvedeného také zajistila příjemné a levné ubytování v nedaleké vesničce Bröch, která je asi 2 km za Jülichem. Vzhledem k tomu, že vedoucí IEK-6 Dr. Modolo mi půjčil kolo tak jsem byl nejen za 15 minut v ústavu, ale také jsem za ty dva týdny velmi dobře poznal toto 40-ti tisícové město s především válečnou historií (především Napoleonské války a 2. světová válka) sahající do počátku letopočtu (kdy skrz tehdejší Juliacum vedla významná Římská cesta), ale i jeho širší okolí včetně příjemného rybníka Baggersee (doslovně „Písák“) a uhelného lomu Tagebau Inden. Pokud byste navštívili Jülich, tak musíte navštívit místní středověkou pevnost Zitadelle spolu s regionálním muzeem. O víkendu jsem taktéž navštívil univerzitní město Aachen. Rozepisovat se o tomto městu však také nemá moc smysl, protože je zde první německá památka, která byla zapsána do seznamu UNESCO a tím pádem na internetu najdete více informací, než bych sem napsal sám.

Na závěr ještě podotknu, že po dvoutýdenní stáži v Jülichu jsem s manželkou strávil ještě týden na dovolené v Bonnu, ale to už není tak zajímavé, protože o Bonnu se dočtete snad téměř vše v jakémkoli průvodci.

Kamil Vavřinec Mareš, 1.ročník Ph.D. studia, obor: Jaderná chemie

Příspěvek z roku 2012.

Galerie

Související studijní obory na Jaderce

Jaderná chemie Bc. Chemie

Bakalářské studium s důrazem na seznámení se se základy jaderné chemie pro navazující studium.

Jaderná chemie - specializace v aplikované jaderné chemii Ing. Chemie

Magisterské studium s aplikací jaderných metod, radionuklidů a ionizující záření ve vědě a technice.

Zaujal vás tento článek? Podělte se o něj s ostatními!