Absolvent Jaderky

Ing. Alžběta Bednářová

Studovat fyziku jsem se rozhodla až v posledním ročníku na gymnáziu, poté co jsem navštívila v rámci fyzikálního týdne úžasnou přednášku o jaderných reaktorech čtvrté generace. To je něco! Spotřebovávají vyhořelé palivo a ještě množí nové, které se dá znovu použít - neuvěřitelně jsem se tenkrát nadchla přímo pro reaktorovou fyziku a měla jsem jasno. Podala jsem si přihlášku na Jaderku a zamilovala jsem si představu, že jednou budu studovat jaderné reaktory a přispěju tak k rozvinutí této fascinující technologie vytváření elektřiny.


Začátek studia nebyl žádny med, první dva roky člověk opravdu musí zabrat, ale není to nic, co by se nedalo zvládnout, pokud člověk chce a dokáže studiu obětovat čas. Přednášející i cvičící byli vždy ochotni věnovat čas konzultacím, které jsem hojně využívala a díky kterým jsem neměla problém splnit všechny matematické předměty. To je na začátku studia hlavní uvědomit si – nikdo nepochopí všechno hned na přednášce a člověk se nesmí nechat odradit, že mu něco není jasné. Některé věci, obzvláště v matematice člověk pochopí až po několika letech!


Ale zpět k mému oboru. Tím, že jsem měla nadšení pro reaktory IV. generace, vybrala jsem si jako téma bakalářské práce sodíkem chlazené rychlé reaktory. Na toto téma jsem plynule navázala s výpočtem bezpečnostních charakteristik sodíkem chlazených reaktorů v několika různých výpočetních kódech. Obor reaktorová fyzika v sobě skrývá totiž nejenom experimenty ale hlavně výpočty dějů v reaktoru jak neutronické (tj. výpočet bezpečnostně fyzikálních parametrů, vyhořívání, bilance paliva, aj.), tak termohydraulické (tj. výpočet prostupu tepla v reaktoru). Člověk si tak může vybrat, jestli ho baví více experimentovat nebo tvořit modely reaktorů ve výpočetních programech, kterých je obrovské množství.  Pak se například může stát fyzikem, který se stará se o bezpečnostní analýzy reaktoru anebo člověkem zodpovědným za palivové vsázky reaktoru, které jednak ovlivňují bezpečnost provozu tak i ekonomii elektrárny. Je možné se i vydat na dráhu přímo operátora a tak patřit mezi smetánku jaderných fyziků. Možností je ale mnohem víc!


Co se týče magisterského studia na Katedře jaderných reaktorů, zde je přístup opravdu velmi individuální, protože studentů je pár. V rámci studia je možné zavítat na cizí pracoviště. Dostala jsem se na letní praxi do jaderného výzkumného ústavu v ruské Dubně, dále jsme strávili dva týdny cestováním po pracovištích na Slovensku, v Maďarsku a v Rakousku. Součástí studia je i dvoutýdenní stáž v JE Dukovany. Pokud je student aktivní a lákajího cizí pracoviště, spolupracuje katedra hned s několika zahraničními institucemi. Problém pak není strávit semestr či dva v USA, Švýcarsku, Švédsku nebo Francii.


Já si během studia vyzkoušela výzkum v jednom z nejprestižnějších výzkumných center v Evropě zabývající se právě rychlými reaktory a to v PSI ve Švýcarsku. Součástí mého pobytu byl jeden semester studia na nejlepší technické univerzitě v Evropě na ETH v Curychu. Určitě mohu konstatovat, že se zkušenostmi a znalosti z jaderky, se student neztratí ani na takových pracovištích!


Po úspěšném ukončení studia jsem odjela na stáž do institutu Evropské komise JRC Petten v Holandsku, kde jsem se zabývala validací evropského kódu pro výpočet rychlého sodíkem chlazeného reaktoru. Nyní působím jako manažerka rozvoje obchodu v NUVIA (pozn. bývalý Envinet) a mezi jednu z mých mnoha činností patří například organizace speciálních oborových školení pro jaderné a dozimetrické fyziky ze Saúdské Arabie.


Pokud je tvým snem porozumět takovým zázrakům fyziky a techniky jakým jaderné reaktory bezpochyby jsou anebo se chceš podívat na různá pracoviště a láká tě být součástí jaderné elektrárny, Jaderné inženýrství na Jaderce je jasná volba!

 

Příspěvek z roku 2016.


Galerie