Přednáší u nás

doc. Ing. Miroslav Virius, CSc.

Počítač jsem potkal poprvé za studií na FJFI ČVUT. Bylo to ve třetím ročníku, ten počítač se jmenoval Minsk 22 a programy jsme psali na děrné pásky.

Možná vám to připomene zastaralou sci-fi, ale ještě na začátku 70. let byly sálové počítače obvyklé. Vlastně neobvyklé, protože jich bylo málo (a jiných počítačů ještě méně). Jenže už tehdy jsem pochopil, že právě počítače mne neodolatelně přitahují. Až do konce 80. let jsem programoval převážně ve Fortranu, ke konci v Pascalu.

Na konci 80. let jsem se seznámil s programovacím jazykem C. Musím se přiznat, že zvládnout ho mi pomohli studenti. V té době jsme ještě neměli počítače v pracovnách; všechny byly ve studovně – i ta byla jen jedna – a tak jsme tam vysedávali všichni společně. Když jsem psal v Céčku svůj první program (pokud se pamatuji, šlo o výpočet destilační kolony pro jeden podnik), několik studentů připravovalo v tomto jazyce své programy k diplomové práci, a když jsem si s něčím nevěděl rady, neváhali s radou a pomocí. Céčko mi ovšem přestalo brzy stačit a pustil jsem se do C++; tehdy za mnou studenti přišli a udělali jsme si seminář o tom, co to je objektově orientované programování a C++. Bylo to mimo rozvrh, nebyly za to kredity, bylo to prostě jen pro zájemce.

V té době téměř neexistovala česká literatura o C, nemluvě o C++ nebo o objektově orientovaném programování a jiné zdroje nebyly, protože web teprve začínal. Proto jsem se pustil do psaní skripta o C a C++. Psal jsem ji na počítači a kopii jsem měl na síti ve studovně. Ochrana soukromí na síti tehdy ještě za mnoho nestála, a tak ji studenti brzy našli, začali ji číst a vyjadřovali se k ní: Tohle mi připadá nesrozumitelné, tohle mi tam chybí, chtělo by to jednodušší příklad… Byla to skvělá, i když dost chaotická, spolupráce, na kterou hrozně rád vzpomínám, s nečekanou pointou: Jeden ze studentů mi nabídl, že tenhle text vydá jako knihu ve svém nakladatelství. Později z toho vycouval, takže kniha Programovací jazyky C/C++ vyšla v nakladatelství G-Comp v roce 1992. I když je dnes beznadějně zastaralá, protože jazyk C++ se od té doby neuvěřitelně rozrostl, potkávám tuhle knihu v příručních knihovnách programátorů dodnes.

Tahle kniha stála u začátku všeho, čeho jsem později dosáhl – včetně mé účasti v mezinárodních fyzikálních experimentech, jako je COMPASS v CERN (Ženeva, Švýcarsko) nebo PHENIX v Brookhavenské národní laboratoři (Upton, N.Y., USA). Těchto experimentů se samozřejmě účastním jako odborník na informační technologie, nikoli jako fyzik.

Příspěvek z roku 2009.


Galerie