Přednáší u nás

Ing. Hanuš Seiner, Ph.D.

Narozen roku 1981 v Pardubicích, na FJFI absolvoval  magisterský (1999-2004) a následovně doktorský (2004-2008) studijní program v oboru Fyzikální inženýrství, zaměření Stavba a vlastnosti materiálů. V současnosti pracuje v Laboratoři ultrazvukových metod na Ústavu termomechaniky AVČR, na FJFI přednáší v diplomním ročníku předmět Vnitřní dynamika materiálů.

O mém studiu na FJFI
K Jaderce jsem se dostal vlastně oklikou. Na gymnáziu mne hodně bavilo vše, co se týkalo letecké techniky, zejména vojenské, a v duchu jsem snil o kariéře leteckého konstruktéra. Zároveň jsem ale cítil, že mne to víc táhne k fyzice než ke klasické "strojařině", a tak jsem vedle přihlášky na obor konstrukce letadel na strojní fakultě VUT v Brně  podal i přihlášku na Jaderku, kde mi v té době přišla lákavá úzká spolupráce Katedry materiálů s Výzkumným zkušebním leteckým ústavem v Letňanech a leteckým průmyslem vůbec. Z řady důvodů jsem se nakonec přiklonil ke studiu v Praze, a udělal tím jedno z nejlepších rozhodnutí mého života.
Během magisterského studia jsem postupně pochopil, že aplikovaný výzkum a technologie jsou jenom špičkami ledovce, zatímco to opravdu zajímavé a pro mne lákavé se skrývá hluboko pod hladinou. V diplomním ročníku už jsem by skálopevně přesvědčený, že se chci věnovat vědě, a tak jsem pokračoval doktorským studiem, přičemž se téma mojí dizertace postupně stáčelo od nedestruktivní diagnostiky, kterou jsem se zabýval v diplomové práci, k fundamentálnějším problémům fyziky materiálů. Jaderce tak vděčím především za to, že mi rozšířila obzory natolik, abych si mohl najít práci, která mě opravdu zajímá a baví, a dostatečně mě na tuto práci odborně připravila.

O mé práci
V třetím ročníku na Jaderce jsem si začal přivydělávat částečným úvazkem na Ústavu termomechaniky AVČR, v laboratoři zabývající se interakcemi materiálů s mechanickými (ultrazvukovými) vlnami a vibracemi. Vedoucí této laboratoře se stal vedoucím mé diplomové práce a posléze i školitelem-specialistou mé dizertace. Po dokončení doktorátu jsem ani chvíli neváhal, jestli mám na tomto pracovišti pokračovat jako vědecký pracovník; a ani teď si nedokáži dost dobře představit, že bych se živil něčím jiným.
Tématický záběr Laboratoře ultrazvukových metod, ve které pracuji, je poměrně široký. Zabýváme se dynamickými vlastnostmi nejrůznějších pokročilých materiálů, ať už jsou to slitiny s tvarovou pamětí, funkčně gradované keramiky, extrémně jemnozrnné kovy, nanoskopické diamantové vrstvy nebo žárové nástřiky. Vždy nám jde o to podchytit experimentem nějaký charakteristický rys mechanického chování těchto materiálů a výsledky měření pak, často za pomoci matematického modelování, smysluplně interpretovat v kontextu fyziky pevné fáze.
A co mě vlastně na té práci tolik baví? Rozhodně to není to nezvalovské "uzamykání se v laboratoři", nejsou to ani hodiny a hodiny strávené před obrazovkou počítače. Pro mne je na mé práci nejcennější to, že se při ní každý den setkávám a diskutuji s chytrými a zaímavými lidmi, kteří mají podobné zájmy a podobné ideály jako já. A to nejen v rámci naší laboratoře, našeho ústavu, nebo Katedry materiálů na Jaderce, kam se vždy rád vracím. Vědecký svět je neskutečně otevřený, není problém zvednout telefon nebo napsat e-mail a domluvit během několika minut spolupráci přes půlku světa. A to nemluvím o přátelstvích navázaných u kávy nebo u oběda na mezinárodních seminářích a konferencích či na stážích v zahraničí.

O mých přednáškách
V principu se domnívám, že na škole typu FJFI mají být věda a výuka co nejtěsněji propojeny. S výjimkou základních kurzů matematiky a fyziky si nedokáži představit, že by někdo mohl fundovaně a pro studenty zajímavě přednášet o problémech, které si alespoň částečně "neosahal" ve skutečnosti. A pokud je někdo naopak kvalitním vědeckým pracovníkem, měl by mít ne právo, ale povinnost přednášet a vést studentské (diplomové a doktorské) práce.
Můj předmět Vnitřní dynamika materiálůje naplánován do předposledního semestru magisterského studia. Mám tedy tu výhodu, že jej studenti navštěvují s dostatečnými znalostmi z mechaniky kontinua a fyziky kovů a já se mohu věnovat poměrně pokročilým partiím materiálové vědy, pro jejichž pochopení jsou tyto znalosti nezbytné. Se studenty se tak zabýváme například interakcí elastických vln s dislokacemi, dynamikou plastické deformace, nebo pohybovými rovnicemi fázových rozhraní či křehkých lomů v materiálech. Bez nadsázky mohu říct, že mě přednášení o těchto tématech ohromně baví. A zároveň si uvědomuji, jak cenná je pro mě zpětná vazba od studentů (jejich dotazy, ale i připomínky k přednáškám). Pomáhá mi nejen zlepšovat obsah a formu přednášek, ale také uspořádat si myšlenky pro vlastní vědeckou práci v oboru.

Příspěvek z roku 2010.


Galerie