Absolvent Jaderky

Ing. Jan Pejchal, PhD.

Věda a technika mě zajímaly již od školních let. Brzy se mé zájmy rozšířily i o chemii. Stalo se tak poté, co jsem si v městské knihovně zapůjčil knížku s velmi akčním názvem „Dvě stě chemických pokusů“. Jak pak vypadaly mé aktivity ve volném čase, si jistě dovedete představit. Také mě zajímala jaderná fyzika, a související věci, jako radioaktivita, atomové jádro, jaderná energie atd. Zřejmě na to též měla vliv jaderná elektrárna Dukovany, která stojí nedaleko našeho městečka. Když jsem se rozhodoval, na kterou vysokou školu půjdu, byl jsem si téměř jist,že to bude pražská VŠChT. Spíše ze zvědavosti jsem ale před maturitou (psal se rok 1998) navštívil veletrh vysokých škol Gaudeamus v Brně, kde jsem zhlédl velmi zajímavou a zábavně podanou prezentaci FJFI ČVUT. Jakmile jsem zjistil, že se tam dá studovat i jaderná chemie, volba byla jasná. Náročnost školy mě zprvu poněkud zaskočila. Dokonce jsem se uchyloval ke zbabělým úvahám, že bych studia zanechal a přešel jinam, ale věděl jsem, že tomuto oboru bych se chtěl v budoucnu věnovat, a proto mi nezbývalo, než se do toho prostě opřít. Přátelská atmosféra fakulty a individuální přístup pedagogů to jen usnadňoval. Ve čtvrtém ročníku jsem se v rámci výzkumného úkolu začal zabývat studiem luminiscence a radiační odolnosti scintilačních materiálů, které probíhalo ve spolupráci s Fyzikálním Ústavem (FzÚ) AV ČR v Praze. V tomto výzkumu jsem dále pokračoval i v rámci diplomové práce a později doktorského studia. Scintilační materiály přeměňují energii ionizujícího záření na viditelné či ultrafialové světlo, které je dále detekováno nějakým senzorem, například fotonásobičem nebo fotodiodou. Tyto materiály tedy nacházejí využití v detekci ionizujícího záření. Jednak v jaderné fyzice při experimentech na urychlovačích, dále například v lékařských zobrazovacích technikách, jako jsou počítačová tomografie (CT) sloužící k neinvazivnímu vyšetření lidkého těla, dále třeba pozitronová emisní tomografie (PET) nebo mamografie, které se s úspěchem používají pro odhalování a zobrazování rakovinných nádorů. Další významná aplikace je kontrola zavazadel a přepravovaného zboží, například na letištích, kde systémy scintilačních detektorů ve spojení se zdrojem rentgenového záření umožňuje prohlížení obsahu zavazdel. Na vývoj scintilačních detektorů obzvláště pro poslední zmíněnou aplikaci je vzhledem k současné mezinárodní situaci kladen velký důraz. Po úspěšném zakončení doktorského studia jsem nastoupil jako výzkumný pracovník na FzÚ AV ČR a vzápětí odjel na dva roky jako stipendista JSPS (Japan Society for the Promotion of Science) do Japonska, kde jsem se na Tohoku University ve městě Sendai zabýval vývojem a pěstováním krystalů pro nové scintilační detektory. V této činnosti v současnosti pokračuji střídavě na FzÚ AV ČR a Institute for Materials Research právě na Tohoku University. Je vidět, že jsem se náplní svého výzkumu od jaderné chemie poněkud vzdálil. Výhoda studia na FJFI totiž tkví v tom, že člověka vybaví širokými praktickými i teoretickými dovednostmi,dá mu kvalitní technické vzdělání a pak pro něj není těžké se zorientovat i v komplexních mezioborových problémech, i těch, které se vzdalují od studovaného zaměření. Závěrem bych všem zájemcům o studium popřál hodně štěstí, zdaru a pevné vůle. A hlavně se nevzdávat. Aneb jak říkají Japonci: 諦めないで!頑張って下さい!

Příspěvek z roku 2012.


Galerie