Absolvent Jaderky

Ing. Lukáš Závorka, Ph.D.

Na konci třetího ročníku bakalářského studia jsem v nemálo vzbuzeném stavu spěšně vycházel ze dveří kabinetu, v němž se ode mne v závěrečné fázi zkoušky vyžadovalo, abych pohovořil o urychlovačích. Coby student zaměření Teorie a technika jaderných reaktorů jsem se necítil být povinován o takových lineárních nebo směšně dokola zakřivených dutých železných trubicích vědět více než žák základní školy o převodu abstraktního Lebesgueova integrálu na klasický a na tato zařízení jsem pohlížel spíše spatra ochozu školního reaktoru VR-1 Vrabec. Už od gymnaziálních let jsem snil o pozici operátora v jaderné elektrárně, vědu a výzkum mě ani nenapadlo klást do spojení s nadějemi budoucnosti.

V závěru pátého (tj. šestého) ročníku přichází slavnostní odevzdání diplomové práce, jež se zabývá odezvou elementů fúzních energetických systémů na svazek deuteronů urychlovače Ústavu jaderné fyziky v Řeži. Po ukončení studia jsem se rozhodl opustit Prahu, snad i na protest proti prodejcům ruských matrjošek, beranic a jiného nevkusného zboží v nejstarších částech českého hlavního města, přímo u Karlova mostu. Možná to byl svazek urychlených iontů, kdo mi opět zkřížil cestu a bez dlouhých cavyků mne přenesl do Spojeného ústavu jaderných výzkumů Dubna, nedaleko Moskvy. Zde se nyní v rámci doktorského studia spolu s dalšími kolegy mezinárodního týmu zabývám tématem transmutace použitého jaderného paliva a studiem efektivnějšího využití přírodního uranu a thoria v jaderné energetice. Také snad již dlouho přemítáš o vyhřátém křesle operátora? 

Příspěvek z roku 2012.


Galerie