Studuje u nás

Ing. Štěpán Svoboda

Než jsem nastoupil na Jaderku, uvažoval jsem velmi vážně o studiu jazyků, sinologie nebo chemie. Jaderka nakonec vyhrála díky tomu, že se mi zdála jako škola nejnáročnější; přeci jen je vždy jednodušší jít později na školu jednodušší, než si jednou vyčítat, že jsem tu těžší nezkusil. 

Tak jsem vstoupil na Jaderku s hlavou plnou ideálů a představ o tom, jak krásné a jednoduché bude dělat vědu. Trochu jsem se zmýlil. Hned zpočátku jsem zjistil, že škola je to pro mě ta jediná pravá, náročná, zábavná a se širokým základem. V životě jsem se později setkal s mnoha lidmi, kteří absolvovali jiné školy, a musím říct, že Jaderka se ukázala být nejuniverzálnější. Dobrý základ matematiky, fyziky, informatiky a jazyků se promíchal v mix, který mě připravil na budoucí práci.

Když jsem si měl volit obor budoucí práce, rozhodl jsem se hned z počátku pro nanotechnologii na Katedře fyzikální elektroniky. Nanotechnologie mě zprvu lákala jen jako moderní pojem, téma budoucnosti. Ale později jsem zjistil, že je pro mne správnou volbou. Je to jeden z opravdu mála oborů, kde se velmi blízko stýká matematika, pokročilé partie fyziky, chemie a biologie s medicínou.

Svou odbornou práci jsem zahájil už ve třetím ročníku na vysoké úrovni díky programu Erasmus. Mým školitelem se stal doc. Ing. Anton Fojtík, jeden z otců nanotechnologie v Evropě. Následně jsem odcestoval do Francie spolupracovat s týmem Lubomíra Špaňhela odborníka na oxidové kvantové tečky. To určilo na dlouhá léta mou budoucí kariéru, kdy jsem se několik let věnoval oxidovým polovodičům a jejich optickým vlastnostem. Toto téma jsem částečně završil svou diplomovou prací, kde jsem spojil znalosti kvantových teček s fotonickými krystaly a kde jsem se věnoval právě přípravě a charakterizaci těchto pokročilých materiálů.

Právě zde se dobře uplatňovaly všechny znalosti získané v průběhu studia a hlavně široký rozhled, který je na škole preferován před hlubokými znalostmi v jediném konkrétním oboru. Právě při své diplomové práci jsem použil znalosti chemie (příprava kvantových teček), optiky (charakterizace), kvantové fyziky (teoretický popis prostředí), matematiky (popis krystalů, popis kapilárních sil) a další...

V současnosti jsem již druhým rokem na doktorském studiu, kdy pracuji na Fyzikálním ústavu Akademie věd České republiky na magnetických polovodičích. Díky přípravě své školy jsem se mohl zapojit do asi nejlepšího českého fyzikálního týmu současnosti, do skupiny Tomáše Jungwirtha, kde opět s výhodou uplatňuji široký základ znalostí.

Mohlo by Vás tedy zajímat nějaké porovnání, neboť v této skupině pracuji s Matfyzáky, FELáky a dalšími... Jistě, v porovnání s kolegy Matfyzáky třeba nejsem tak silný v konkrétních oborech a každý nový typ měření si musím nejprve pečlivě prostudovat. Takže zatímco Matfyzáci dobře rozumí třeba transportním měřením v polovodičích, tak já jsem se je schopen rychle doučit. Na druhou stranu rozumím adekvátně i optickým, chemickým a rtg. metodám měření, o kterých oni často nemají ani páru a nejsou si jisti, co výsledky znamenají. Ano, také se to jsou schopni doučit, ale zabere jim to trochu víc času.

A krom práce? Jaderka pro mě znamenala a znamená svět, kde se cítím dobře. Našel jsem tu podobně naladěné lidi, kteří mě překvapili i tím, že to nejsou matematicko-fyzikální blázni, ale mají i mnoho jiného vyžití. Byl jsem rád, že jsem se do nevědeckého života školy sám mohl zapojit přípravou Bažantrikulace, Všejaderné fúze, TCN, FyzTydu (Týdne Vědy) a několika dalších.

Kdybych dnes znovu volil školu, volil bych opět Jaderku.

Příspěvek z roku 2012.


Galerie