Přednáší u nás

Ing. Tomáš Bílý, Ph.D.

Na střední škole jsem byl jedním z těch šťastných studentů, které bavilo a zajímalo (ačkoli ne nějak fanaticky) téměř vše, co se tam učilo. Rozhodnutí, kam jít na vysokou školu, však paradoxně nebylo příliš složité. V podstatě mi stačilo zavrhnout otázku „co by mě bavilo studovat“ a přemýšlet, jak a čím bych se chtěl živit. A tak jsem listoval učitelskými novinami, představoval si sám sebe v různých oborech a postupně vylučoval. Zůstala jaderka a matfyz. Asi proto, že studium techniky ve mně vyvolávalo idylickou představu spolupráce chytrých a tvořivých lidí a že studijní obory těchto fakult zněly dostatečně záhadně a člověk měl pocit, že získá vědění, které jen tak někdo nemá. Po návštěvě dne otevřených dveří matfyzu zůstala jen jaderka. Na její den otevřených dveří jsem nešel.

Říká se, že studium na jaderce je těžké. Je. Nutí člověka přemýšlet a zároveň ho to učí. Hlavně z počátku je zapotřebí dostatek vůle a vytrvalosti, protože usilovně se stále nad něčím zamýšlet několik měsíců v kuse může být opravdu dost vyčerpávající. Na druhou stranu studium není tak náročné, neboť člověka dokáže snadno vtáhnout a stane se do jisté míry vaším koníčkem. A tak se jednou probudíte a zjistíte, že studujete, protože vás to baví, a nemáte problém studiu věnovat potřebné množství času. Alespoň v mém případě tomu tak bylo. Po dvou letech studia, to už o fyzice a matematice leccos víte, je potřeba zvolit si zaměření. Já zvolil Teorii a techniku jaderných reaktorů. Kromě toho, že této oblasti poskytují média více reklamy než většině ostatních, mě zaujalo skloubení zdánlivě odlišných oblastí, jež toto zaměření obsahuje. Skloubení fyziky mikrosvěta, štěpení, neutronové fyziky s oblastmi makroskopickými, jakými jsou problémy přestupu tepla, či proudění kapalin. Skloubení fyziky s technikou, neutronových reakcí s reaktory a parogenerátory, průmyslové praxe s výzkumem, konfrontování teoretické výuky s výukou pomocí experimentů a s exkurzemi.

Po absolvování magisterského studia zahrnujícího i jednosemestrální studijní pobyt na Atominstitutu ve Vídni jsem plynule přešel do toho doktorského, které jsem dokončil v roce 2014. Na počátku doktorského studia jsem získal částečný úvazek na Katedře jaderných reaktorů, který se časem rozrostl na plné vytížení.  Část mých současných aktivit je spojena s provozováním školního reaktoru VR-1, kde se podílím na výuce a vzdělávání českých a zahraničních studentů vysokých škol a specialistů z praxe v oblasti reaktorové fyziky. Dále zajišťuji odborný dohled nad radiační ochranou na pracovišti a spolu s kolegy se podílím na zajištění provozu reaktoru i jako směnový personál v pozici vedoucího směny či operátora reaktoru. Pro studenty FJFI učím předmět Nové jaderné zdroje a vedu cvičení kurzu Termomechanika reaktorů. Po odborné stránce se věnuji zejména experimentům a simulacím souvisejícím s neutronovým zářením či fyzikou reaktorů. Od roku 2010 působím také jako tajemník katedry.

Ve volném čase se rád věnuji čtení, turistice (pěší, cyklo i vodní), rekreačně některým sportům (badminton, ping-pong) a podle možností kultuře všeho druhu.

Příspěvek z roku 2015.


Galerie