Přednáší u nás

doc. Ing. Jiří Mikyška, Ph.D.

Doc. Ing. Jiří Mikyška, Ph.D. je absolventem FJFI ČVUT, obor Matematické inženýrství, zaměření Matematické modelování. Na Katedře matematiky působí od roku 2005 v rámci výzkumné skupiny MMG a zabývá se aplikacemi matematického modelování při řešení problémů proudění a transportu kontaminantů v porézním prostředí.

K čemu jsou dobré matematické modely proudění a transportu kontaminantů v porézním prostředí?

Matematické modely tohoto typu mohou popisovat celou řadu situací. Mohou např. předpovídat, jak se změní hladina podzemní vody pod Vaší zahradou, když bude soused odčerpávat příliš vody, nebo jak se bude šířit toxický kontaminant v podzemí po ekologické havárii. Proto jsou tyto modely důležité při plánování sanačních zásahů, kdy je možno na počítači vyzkoušet různé scénáře nápravy a vybrat ten způsob, který s minimem prostředků přinese žádoucí efekt.

Další atraktivní oblastí, v nichž nacházejí tyto modely uplatnění, je těžba ropy. Konvenční metody těžby ropy umožňují vytěžit rezervoár jen z 20%. Ukazuje se, že výtěžnost lze zvýšit až na dvojnásobek s použitím oxidu uhličitého. 

Nově nacházejí tyto modely uplatnění i v dalších oblastech. Oxid uhličitý je skleníkový plyn, který přispívá ke globálnímu oteplování. Jedna z možností, jak se bránit před skleníkovým efektem, je odchytávat CO2 u zdroje a místo vypouštění do atmosféry ho ukládat do hlubin Země - např. do vytěžených naftových rezervoárů nebo rezervoárů se slanou vodou, které nemají jiné využití. Pro plánování podobných operací je potřeba mít model, který dokáže takové děje správně popsat a zodpovědět, jak se bude CO2 v podzemí chovat zítra, za měsíc, ale třeba také za 1000 let. 

Uvedené příklady ani zdaleka nevyčerpávají možnosti uplatnění těchto modelů a už vůbec spektrum problémů, které se v rámci skupiny MMG na katedře matematiky řeší. Další náměty a informace je možno najít na http://mmg.fjfi.cvut.cz.

Proč studovat tyto problémy právě na FJFI?

Procesy probíhající v naftových rezervoárech po injektáži CO2 jsou velmi složité a jejich modelování vyžaduje hluboké znalosti aplikované matematiky a matematického modelování, ale i fyzikální chemie a termodynamiky fázových přechodů. Je potřeba umět propojovat znalosti z více vědních oborů, což je přesně parketa, kde se snadno uplatňují absolventi FJFI, kteří díky svému širokému obecnému základu v matematických, fyzikálních, chemických a informatických disciplínách a hluboké znalosti vybraného oboru jsou schopni rychle nastudovat vše potřebné a najít cestu, jak přemostit mezeru mezi teorií a praxí a daný problém dotáhnout do zdárného konce.

Z vlastních zkušeností při řešení podobných problémů v zahraničí mohu potvrdit, že kombinace předmětů obecného základu a předmětů, které nabízíme v rámci zaměření Matematické modelování, je světově ojedinělá a umožňuje našim absolventům se úspěšně prosadit při řešení problémů mezioborového charakteru, které zatím úspěšně odolávají snahám specialistů z jednotlivých oborů. 

Příspěvek z roku 2010.


Galerie