Absolvent Jaderky

doc. Ing. Zbyněk Koldovský, Ph.D.

Na Jaderku jsem šel studovat náhodou. Na technické školy brali už tenkrát skoro bez přijímaček, takže mě přijali hned na tři školy, na které jsem poslal přihlášku. Šel jsem na Jaderku, protože tam šli dva spolužáci z gymplu. Neměl jsem svoji hlavu.

 

Úvodní kurz a náročnost matematiky a fyziky, to byl pro mě šok. Do té doby jsem si myslel, že mi zbývá jen pochopit vzorec s integrálem, kterým se počítá povrch rotačního tělesa. Nevěřil jsem, že na tu školu patřím, a že ji můžu někdy dostudovat. Dokonce jsem si v prváku kupoval pouze měsíční lítačky na MHD, protože jsem si říkal, že čtvrtletní bude škoda, když mě každým týdnem vyrazí. Se sebevědomím jsem byl na dně, na druhou stranu jsem se ale snažit nepřestal. Dodnes si pamatuju okamžiky, kdy jsem po úporném boji pochopil první kousíček důkazu Bézoutovy věty nebo první částečku z podstaty definice limity posloupnosti. Zdálo se mi to zanedbatelně málo, když jsem se podíval doprostřed skript. Přitom to byl jeden klíčový zlom za druhým a pak to šlo najednou už hladce. Nevěděl jsem ještě dlouho, že se učím víc než matematiku.

Tahle zkušenost se ale moc vysvětlit nedá. Stejně jako že sytý hladového nebo hladový sytéhonikdy úplně nepochopí. To si musí každý zažít. Dneska jsem docent, mám barák, auto, dvěkapely... to má kdekdo. Jaderka mi ale dala především vlastní hlavu. Jak může tohle souviset se šprtáním definic, vět a důkazů?... Měl jsem tenkrát pořádný kus štěstí, že jsem šel na tu Jaderku.

Příspěvek z roku 2012.


Galerie