Studuje u nás

Bc. Šárka Vejvodová

převzato z http://www.sedmstatecnych.cz/

Šárka Vejvodová letos dokončí studium na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské ČVUT. Co si myslí o spojení jaderná fyzika + holky?

Pod slovem jaderka si nemusíš představovat jen reaktory Temelína nebo jadernou fyziku. Najdeš na ní i zajímavě znějící oblasti, jako je materiálové inženýrství nebo softwarové inženýrství. A učí tady skvělou matiku. Šárka si vybrala právě matiku jako svůj obor a rovnou to nej, co se na ní nabízí: matematické modelování. Zeptáme se Šárky, jaká byla její cesta na jaderku a jak se jí tady líbí.

 
Rozhodování na konci gymplu: kam půjdu dál?

Na všeobecném gymplu mi šly všechny předměty bez problému stejně dobře. Takže rozhodovat se po osmi letech pro nějaké specifické zaměření bylo hodně těžké, zvlášť když člověk zjistí, že se na spoustu škol dostane i bez přijímaček. Nakonec si mě získala matika, a to nejen pro to, že jsem se ji nikdy nemusela učit, ale hlavně tím, že se dá použít téměř ve všech oborech. Pomocí matematických modelů se předpovídá počasí, simulují nejrůznější procesy jak v průmyslu, tak v lidském těle… A na matematických analýzách stojí i celé bankovnictví a pojišťovnictví. Tak je fajn, že o své specializaci se budu moci rozhodnout o nějaký ten rok později…

Těžko na cvičišti, až se čelo orosí

První semestr mě z mých naivních představ vrátil zpátky na zem, a to dost tvrdě. Musíš si totiž vybudovat pevné teoretické základy (analýza, algebra, fyzika…), na kterých se pak staví vysoká matika. Ve třeťáku se začne řešit bakalářka a najednou prohlédneš smysl biflování definic a vět a význam abstraktních konstrukcí, protože je začneš aplikovat na konkrétních příkladech z reálného života. A to je právě krása jaderky, že se na místo vysokého teoretizování můžeš orientovat spíš na praxi.

Na jaderce se nosí osobní přístup ke studentům

Ohromnou výhodou jaderky je její domácké prostředí. Od někdy až komorních přednášek, kdy není problém aktivně se zapojit s dotazem bez toho, že by sis připadala trapně, až po fakt, že tě vyučující znají jménem. Také zkoušení je založené spíš na osobním kontaktu, kdy si s vyučujícím po písemné části sedneš nad písemku. Máš tak možnost svoje přehmaty ještě nějak zachránit, nemusíš napjatě čekat i týden, než se někde na webu vyvěsí konečný počet bodů.

Pobyt ve Francii? I na sýry dojde

Studijní pobyty a stáže v zahraničí jsou už dnes na jaderce samozřejmostí. Člověk může vyjet, kam si vybere, a to bez zdlouhavých výběrových řízení a testů. Někteří profesoři dokonce díky svým kontaktům nabízí studentům zajímavé pobyty s možností aktivní účasti na nějakém výzkumném projektu. Já sama jsem takhle strávila rok ve Francii na škole ENIVL v Blois (více na http://mission-francaise.blogspot.com/). Pobyt ve Francii byl pro mě skvělým osvěžením studia, hlavně mě ale naučil, že když člověk chce, zvládne vše… Odjížděla jsem tam téměř s nulovou znalostí jazyka, sama a doufala jsem, že mi angličtina postačí. Jenže ono ne… Ale s pomocí nových kamarádů jsem se poprala s nástrahami byrokratické administrativy i školních předmětů a v mezičase se naučila velmi obstojně „parlovat“ (teda mluvit francouzsky ☺). Zbyl čas i na spoustu dalšího vyžití, sport, zábavu, výlety…

Jak se stát vědkyní Akademie věd ČR

V rámci studia na ČVUT se zabývám výzkumem, kde řešíme nedestruktivní testování součástek pomocí ultrazvuku. Tématu jsem se věnovala už ve své bakalářce, pokračovala projektem ve Francii a pracuju na něm i v součastnosti, už jako vědecká pracovnice Ústavu termomechaniky Akademie věd ČR. Náš výzkum by měl přispět třeba k větší bezpečnosti leteckého provozu. Vyvíjíme nové techniky pro odhalování malých trhlinek, které se pak mohou rozrůst ve velké trhliny a způsobit katastrofu v podobě utrženého křídla a podobně. Výsledky svého výzkumu shrnu v diplomce. Ty dílčí, týmové, už publikujeme ve vědeckých článcích a na nejrůznějších konferencích po celém světě. Tam má člověk možnost nejen konzultovat s odborníky z celého světa, ale taky navštívit krásná města.

Příspěvek z roku 2011.


Galerie