Přednáší u nás

prof. Ing. Jiří Kunz, CSc.

převzato z Corpus Omne číslo 19 ročník 5 2011 

Tentokrát náš časopis navštívil katedru materiálů, kde jsme měli možnost udělat rozhovor s prof. Ing. Jiřím Kunzem, CSc., který je její vedoucí. V rámci rozhovoru jsme tak zjistili i zajímavé informace o jedné z menších kateder naší fakulty. 

Jako první otázku bych se Vás rád zeptal na vaši minulost, mohl byste se čtenářům v krátkosti představit, tedy říci, kde jste se narodil, co jste studoval a jak jste se dostal ke své současné profesi?

Můj osud se, podobně jako osud řady jiných, vyvíjel po jakési spirále. Narodil jsem se v Děčíně, kde jsem pak prožil řadu let. V posledním ročníku základní školy jsem sice vyhrál dvě „dorostenecké“ matematické olympiády (jednu u nás a druhou v tehdejším NDR), ale výhled do budoucna týkající se dalšího vzdělávání jsem měl poněkud zamžený. Díky rodinným poměrům, pocitům nejistoty a skutečnosti, že v mém rodišti převládaly strojírenské podniky, rozhodla racionální stránka a já šel studovat na střední průmyslovou školu strojní. Matematika tam sice byla pro řadu mých spolužáků největším strašákem, ale šlo v podstatě o počty. Já jsem zápasil spíše s technickým kreslením. Počítače tenkrát ještě neexistovaly, takže se rýsovalo tuší a stačil jeden neopatrný pohyb a několikadenní práce byla zničena. Po teoretické stránce jsem v porovnání se svými vrstevníky, kteří šli studovat střední školy obdobného charakteru, jako mají dnešní gymnázia, dosti zaostal. Čím víc se blížila maturita, tím intenzivněji jsem cítil, že se kvůli svému uspokojení a nalezení sebe sama budu muset vrátit někam blíže k matematice a fyzice. Náhodou se mi dostala do ruky informace o nějaké FJFI v Praze – a bylo rozhodnuto. K údivu všech příbuzných i známých. V průběhu prvních dvou ročníků zde na fakultě jsem dosti pracně doháněl, co jsem ve své přípravě na střední škole zanedbal – zejména v matematice. Integrál byl pro mě piktogram věšáku na kabát, symbol sumy mi zase připomínal pouze část tahací harmoniky. Když jsem se pak měl rozhodovat, na jaké půjdu zaměření, bylo mi jasné, že by bylo dobré využít i to, co jsem dříve pochytil na průmyslovce. Vybral jsem si zaměření Stavba a vlastnosti materiálů. Ve vyšších ročnících jsem si potvrdil, že mé odborně zaměřené středoškolské vzdělání má i řadu výhod. Této volby jsem nikdy nelitoval. Po skončení inženýrského studia jsem zůstal na katedře materiálů jako stážista, pak aspirant (historické synonymum dnešního doktoranda), odborný asistent, docent, profesor. A teď mám tu čest zde být vedoucím katedry. Ještě jednou se však korouhvička osudu určující oblast mých aktivit otočila zpět. To když jsem dostal příležitost podílet se na založení detašovaného pracoviště ČVUT v mém rodném Děčíně. Pět let jsem zde organizoval, zajišťoval propagaci, jednal s komunálními politiky, přemlouval skeptiky, sháněl pedagogy, přednášel… Jsem moc rád, že jsem tomuto městu mohl alespoň trochu vrátit to, co mi dříve dalo.

Čeho si na své práci nejvíce vážíte?

Největší uspokojení v práci mi díky tomu, že se cítím především pedagogem, poskytují úspěchy našich absolventů v praxi. Mám radost, že se mých skript používá při výuce na řadě jiných technických vysokých škol, že je ve své praxi požívají kolegové v různých vědecko-výzkumných institucích a podnicích, že mé přednášky navštěvují doktorandi z různých oborů a zaměření. Velmi významným zdrojem mého uspokojení jsou mí spolupracovníci na katedře, kteří zde vytvářejí klidnou a tvůrčí atmosféru, díky které katedra dosáhla těch úspěchů, kterých dosáhla. Personální otázky a mezilidské vztahy považuji ve své práci za zcela klíčové. V budoucnu bych rád např. pomohl katedře zkvalitnit přístrojové vybavení, zapojit náš tým do řešení dalších zajímavých projektů, konečně napsat pár publikací, jejichž koncept už nosím delší dobu v hlavě, dokončit a připravit k vydání knihu. Různých vizí v hlavě a úkolů před sebou mám víc než dost.

Jaké máte koníčky?

Koníčků mám celou řadu, což bohužel vůbec neodpovídá mým časovým možnostem. Jedním z mých největších koníčků je asi chození po horách. Zamiloval jsem si Alpy, kde jsem stanul na vrcholcích asi 80 hor včetně toho nejvyššího. Do větších hor jsem se však dosud nedostal. V průběhu roku se absenci pohybu po horách snažím nahradit běháním v přírodě. Díky počasí, nedostatku času, lenosti a dalším subjektivním výmluvám většinou naběhám jen tak 100 km měsíčně, ale k vyčištění mozku to stačí. Na to je dobrý i další můj koníček, kterým je experimentální a teoretický výzkum různých druhů single malt whisky. Kromě toho rád pracuji na zahrádce, čtu knihy (v prostředcích MHD, v posteli, na pláži), dívám se na filmy (home cinema je prima vynález), poslouchám muziku (jazz, blues, rock) apod. Kdyby měl den 48 hodin, tak bych je asi uměl využít. Pojem nuda nechápu.

Mohl byste našim čtenářům ve stručnosti přiblížit katedru materiálů a říci, čím se zabývá?

Název naší katedry tematicky plně nevystihuje problematiku, které se ve své práci věnujeme. Naše vědecko-výzkumné aktivity mají výrazně interdisciplinární charakter a týkají se nejen materiálového inženýrství, jak název katedry naznačuje, ale i aplikované mechaniky, matematického modelování, obrazové analýzy, využití poznatků matematické statistiky a teorie pravděpodobnosti v oblasti řešení otázek životnosti a spolehlivosti různých zařízení apod. Těmto oblastem činnosti odpovídá jak vybavení našich laboratoří, tak i obsah studijních programů zaměření Stavba a vlastnosti materiálů.

Používáte u Vás na katedře nějaké zajímavé přístroje, jaké?

V našich laboratořích máme např. řádkovací elektronový mikroskop s energiově disperzním analyzátorem X-záření, světelný metalografický mikroskop se záznamem digitálního obrazu a jeho počítačovou analýzou, instrumentované Charpyho kladivo pro rázové zkoušky, hydraulický pulzátor pro únavové zkoušky materiálů, unikátní, na katedře vyvinuté a sestrojené speciální zařízení pro studium únavového porušování povrchových vrstev apod.

Jaké speciální předměty se u Vás na katedře vyučují?

Z předmětů, které se u nás učí, mohu pro ilustraci namátkou jmenovat Fyziku kovů, Fyzikální metalurgii, Dynamiku lineárních soustav, Dynamiku kontinua, Zkoušení a zpracování kovů a slitin, Elastomechaniku, Plasticitu, Lomovou mechaniku, Počítačovou mechaniku, Praktikum metod konečných prvků, Teorii spolehlivosti, Vlnové jevy v pevných látkách apod. Některé předměty přednášíme i studentům jiných zaměření, např. Teorie a techniky jaderných reaktorů, Jaderných zařízení a Fyziky a techniky termojaderné fúze.

S jakými podniky spolupracujete?

Ve vědecko-výzkumné oblasti spolupracujeme s celou řadou institucí a podniků: jde o ústavy AV ČR, např. Ústav termomechaniky, Ústav fyziky plazmatu, Fyzikální ústav, Ústav teoretické a aplikované mechaniky, dále např. Výzkumný a zkušební letecký ústav, Ústav jaderného výzkumu Řež, SVÚM, UJP Praha, Výzkumný a zkušební ústav Plzeň, vysoké školy, např. Vysoké učení technické v Brně, Západočeská univerzita v Plzni, Technická univerzita v Ostravě, Matematicko-fyzikální fakulta UK v Praze, z podniků pak např. Škoda Mladá Boleslav, KTG, Tediko, GE Aviation Czech (dříve Walter Engines), Škoda Power Plzeň, ČEZ JE Temelín, První brněnská strojírna Velká Bíteš, Dakel Rpety apod. Ze zahraniční spolupráce stojí za zmínku např. francouzská firma Pechiney, pro kterou jsme testovali vlastnosti konstrukční hliníkové slitiny, ze které se vyrábí části křídel letadel Airbus, společnost Electricité de France, pro kterou jsme zjišťovali odolnost oceli, ze které se vyrábí části primárního okruhu v jaderných elektrárnách, State University Stony Brook v New Yorku, se kterou jsme spolupracovali v oblasti speciálních, plazmaticky nanášených nástřiků, JRC Institute for Energy Petten v Holandsku, se kterým řešíme problematiku konstrukčních materiálů používaných v jaderné energetice apod. Do spolupráce naší katedry se zmíněnými institucemi jsou významnou měrou zapojeni i naši studenti, a to jak v rámci svých samostatných prací, tak i mimo ně, kdy se stávají našimi spolupracovníky při řešení různých výzkumných projektů, grantů apod.

Jaké jsou možnosti uplatnění absolventů zaměření Stavba a vlastnosti materiálů v praxi?

Naši absolventi díky šířce i hloubce svých znalostí a dovedností nacházejí obvykle v praxi velmi dobré uplatnění jak v akademické sféře, ve výzkumných ústavech či na vysokých školách, tak i v nejrůznějších průmyslových podnicích – velkými giganty počínaje, až po malé soukromé firmy. Vysoké procento našich absolventů pokračuje po získání inženýrského diplomu v dalším vzdělávání v rámci doktorského studia u nás i v zahraničí. Mezi našimi trochu již staršími absolventy lze nalézt řadu profesorů nebo docentů na technických univerzitách, ředitelů ústavů či jejich divizí, vedoucích vědeckých pracovníků apod. u nás i v zahraničí. Jako příklad mohu jmenovat prof. Ing. Bohumíra Strnadela, DrSc., prorektora pro vědu, výzkum a doktorské studium na VŠB-TU Ostrava, Ing. Martina Ruščáka, CSc., MBA, ředitele Centra výzkumu Řež s. r. o., Ing. Leu Bengttson, výzkumnou pracovnici materiálového oddělení Volvo Car Corporation ve Švédsku nebo pro zajímavost ze zcela jiné oblasti Ing. Dušana Bellu, který je mimořádným a zplnomocněným velvyslancem SR v Korejské republice. Řada dalších našich absolventů má své vlastní firmy. Pracovní a společenské úspěchy našich bývalých studentů naznačují, že byli pro svou budoucí praxi dobře připraveni. Každoročně několik zajímavých nabídek zaměstnání od našich externích partnerů zůstane neuplatněných, neboť takovýchto příležitostí bývá více, než našich absolventů. V současné době jde zejména o nabídky z oblasti jaderného inženýrství.

Jakými projekty se nyní katedra zabývá a jak vidíte její budoucnost?

V současné době se pracovníci naší katedry podílejí na řešení asi deseti různých vědecko-výzkumných projektů. Jedná se např. o dva výzkumné záměry Ministerstva školství, zaměřené na diagnostiku materiálů a bezpečnost jaderných zařízení, pět projektů Ministerstva průmyslu a obchodu, věnovaných výzkumu a vývoji materiálů a technologií pro přesné lití, recyklaci odpadních surovin v práškové metalurgii, výzkumu degradačních procesů a otázkám životnosti energetických zařízení, testování analyzátoru únavového poškození využívajícího akustickou emisi, vývoji obalových hliníkových fólií, dále řešíme projekt GA ČR, zaměřený na počítačové modelování iniciace a šíření únavových trhlin apod. Je zřejmé, že o budoucnost by se katedra materiálů bát nemusela. Podmínkou je však zajištění potřebných zdrojů financování a také (vždyť jsme vysoká škola!) zájem studentů. Pak jistě nebude problémem ani vyřešení potenciálních generačních problémů.


Galerie